ČASTO KLADENÉ OTÁZKY FAQ

Sluneční záření je energie, která je vyzařována paprsky různých vlnových délek. Rozlišuje se ultrafialové záření (UV), viditelné světlo a tepelné infračervené záření (IR). UV záření se pak dělí na záření UV-A, UV-B a UV-C. Nebezpečné záření UV-C je odfiltrováno atmosférou a nedosahuje na povrch Země. Složení a intenzita záření UV-A a UV-B kolísá a závisí např. na denní i roční době, znečištění vzduchu, stupni zeměpisné šířky a intenzitě odrazu (voda, sníh atd.). V protikladu k přírodnímu slunci, které podléhá silným výkyvům, opalování soláriem dávkovat přesně a individuálně.

Opálení není v principu nic jiného, než vlastní tělesná ochrana proti slunečnímu záření. Sluneční záření dopadající na zemský povrch se skládá z několika složek.

Působením UV-B na pokožku se aktivují zvláštní buňky pokožky (melanocyty), aby vytvářely intenzivněji bílé melaninové pigmenty. Tyto pigmenty hnědnou na cestě do svrchních vrstev pokožky vlivem záření UV-A a kyslíku z krve (**nepřímá pigmentace). Jestliže už proběhla určitá pigmentace předem, kůže okamžitě zhnědne působením záření UV-A (*přímá pigmentace). *Okamžitá pigmentace představuje šedohnědé zbarvení kůže, vznikající během několika minut po zahájení opalování. Je indukována především zářením UV-A. Maximum je pozorováno zhruba 1 hodinu po expozici, s ústupem během několika hodin až dní, v závislosti na dávce ozáření. **Pozdní pigmentace nastupuje po určité době (48 – 72h) a přetrvává několik měsíců. Je indukována převážně UV-B zářením.

Opálení neboli pigmentace se objevuje v epidermis, vrchní vrstvě pokožky, což je nejpovrchnější a nejtenčí část kůže, která je tvořena rohovatějícími kožními buňkami, uspořádanými do vrstev. Od základní vrstvy epidermis, kde se buňky dělí, procházejí kožní buňky strukturální přeměnou přes vrstvu ostnitou a zrnitou do již zmíněné vrstvy rohovatějící, kde se postupně odlučují a zůstávají součástí kožního mazu na povrchu kůže. Celý tento složitý proces zrání a odumírání buněk trvá přibližně 28 dnů, a to je tedy doba nutná k úplné obměně vrchní vrstvy pokožky. Pro nás je to i vysvětlení, proč se ztrácí opálení: buňky ve vrchní vrstvě pokožky (epidermis) se mění každých 28 – 30 dní.

Při umělém ozařování v soláriu probíhají tytéž procesy jako u přírodního slunění. UV lampy v soláriu emitují kombinaci UV-A a UV-B záření, která je svým složením spektra záření podobná tomu slunečnímu. Při opalování na slunci hrají nejdůležitější roli faktory jako denní doba opalování, roční období, nadmořská výška, výskyt mraků, imise, blízkost rovníku, odrážející okolní povrch (vodní hladina, písečná pláž, asfalt, sníh…) apod. Můžeme říci, že opalování probíhá v nekontrolovatelném prostředí. Výhodou opalování v soláriu je možnost regulace tohoto procesu: zvolíme si intenzitu UV lamp (typ solária) a nastavíme si opalovací čas vhodný pro náš fototyp a momentální zdravotní stav.

Je téměř nemožné vytvořit jednoduché srovnání mezi opalováním na slunci a v moderním soláriu. Existuje mnoho variant UV zdrojů s odlišným spektrem a intenzitou UV záření a také intenzita slunečního záření je závislá na řadě faktorů. Proto neexistuje vzorec pro určení poměru mezi opalováním na slunci a v soláriu. V soláriu si můžeme lépe nadávkovat opalování, tak aby bylo úměrné k Vaši pokožce. A nedošlo k spálení jako na slunci a tím bylo pro Vás příjemné i zdravé.

Food and Drug Administration doporučuje dodržovat minimálně 48 hodinový interval mezi návštěvami solária. K dokončení jednoho procesu pigmentace je potřeba poskytnout pokožce určitý čas. Další opalování (nastartuje další pigmentaci) v průběhu 24 hodin by mohlo vyvolat nekontrolovatelné opálení kůže. Maximální pigmentace pokožky můžeme dosáhnout postupně během 8 až 10 opalování při dodržování 2 až 3 denních intervalů (čas se postupně prodlužuje podle typu pleti nebo zůstává i stejný). Po intenzivní opalovací kůře se doporučuje na 4 týdny opalování vynechat zcela a poté stačí 1-2 sluneční lázně týdně (podle opalovací délky a intenzity) k udržování dosažené barvy.

Nejčastějším zdravotním problémem vznikajícím z nadměrného oslunění je zánět kůže doprovázený erytémem (zrudnutí). Efektivní UV dávka, po jejímž překročení při prvním jarním oslunění již pokožka začíná rudnout, se nazývá „minimální erytémová dávka“ a označuje se jako 1 MED. Vzhledem k tomu, že každý člověk má více či méně různou citlivost své pokožky, liší se i jeho MED. Pro českou populaci se hodnota 1 MED pohybuje v rozmezí 200 – 500 J/m2.

Mírná expozice UV-B záření pomáhá vytvářet přirozenou bariéru pokožky (obranný mechanismus kůže), která chrání tělo před nadměrným UV zářením. UV-B záření stimuluje tvorbu melaninu, který jako „čepička obklopí“ jádro buňky a tím chrání její DNA (pigmentace) a zároveň působí na vytváření takzvané sluneční mozolnatosti-zesílení pokožky. Jestliže se vytvoří optimálně obě vlastní kožní ochranná opatření (pigmentace a zesílení), lze dosáhnout dvojnásobného až čtyřnásobného zvýšení ochranné kapacity pokožky.

Při umělém ozařování v soláriu probíhají tytéž procesy jako u přírodního slunění. Opalování v soláriu je proto dobrou přípravou na dovolenou na slunečních plážích nebo na horách. Pokud není tato přirozená ochrana vytvořená a nepoužíváme vhodný ochranný opalovací krém (sunscreen), může dojít ke spálení kůže a zničení DNA v buňkách pokožky. Opakované spálení způsobí buněčný rozpad těchto buněk místo jejich reprodukce a to je počátek rakoviny kůže.

Za normálních podmínek se osoba opalující se v soláriu je schopna opalovat na slunci. Existují však lidé se světlou barvou pokožky, kteří obecně netolerují sluneční paprsky, ale v soláriu se jim podaří dosáhnout určitého stupně opálení. Tento jev může být způsoben odlišným rozložením spektra slunečních paprsků než u některých typů solárních trubic (poměr UVA/UVB) za současně mírného a opatrného časování seancí při opalování v soláriu (kontrolovaném prostředí). Kožní fototyp, dědičné dispozice a individuální fotosensitivita určují, kdo bude mít při opalování v soláriu úspěch. Lidé, kteří mají alergii na slunci, nemívají alergii v soláriu. Dokážou si v soláriu šetrným, pomalým opalováním připravit (vytrénovat) kůži na jarní sluníčko. Chce to vše konzultovat s obsluhou solárií. Na slunci být pak stejně opatrný. Používat kvalitní UVF, nechodit mezi 11 až 15 hodinou na slunce. Nezapomeňte, že u moře pokud jste ve stínu, se můžete také spálit. Intenzita Slunce u nás, se už ale moc od jižních oblastí neliší.